Number of the records: 1  

Umělecká beseda (spolek, Praha)

  1. SYS0054160
    LBL
      
    00712cy--a2200229n--4500
    003
      
    CZ-PrPNP
    005
      
    20260623165749.2
    008
      
    030609|-|acnnnabbn-----------|-a|a------
    024
      
    $a Q426640 $2 wikidata
    040
      
    $b cze $a ABA001 $d ABE36 $e rda
    066
      
    $a 01 $c 02
    110
    2-
    $a Umělecká beseda (spolek, Praha)
    368
      
    $a umělecké spolky $a občanská sdružení
    370
      
    $c Česko $e Praha (Česko)
    372
      
    $a umění $a umělci $a výtvarné umění $a literatura $a hudba $a veřejnost $a vydavatelská činnost
    377
      
    $a cze
    410
    2-
    $a Umělecká beseda Praha (spolek)
    410
    2-
    $a Umělecká beseda v Praze (spolek)
    670
      
    $a Grögerová, Bohumila: Čtyři básně. V Praze, UB, 1965
    670
      
    $a www(Umělecká beseda), cit. 23.6. 2026 $b faktografické údaje $u https://www.umeleckabeseda.cz/
    670
      
    $a www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 31. 10. 2024 $b faktografické údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/Um%C4%9Bleck%C3%A1_beseda
    678
    0-
    $a Spolek sdružující české umělce a vyvíjející organizační, publikační, expoziční aj. aktivity prostřednictvím literárního, výtvarného a hudebního odboru. Vznikla v r. 1863 v Praze.
    910
      
    $g Besední 1, 118 00 Praha 1 - Malá Strana
    UUU
      
    $a Spolek Umělecká beseda je nejstarším a šíří svého působení i nejvýznamnějším uměleckým spolkem v českých zemích. V jejích třech odborech - literárním, výtvarném a hudebním - se pod heslem 'V umění volnost' sdružily přední osobnosti české kultury. Charakteristický byl vždycky pro Uměleckou besedu intenzivní zájem o souvztažnosti mezi jednotlivými uměleckými oblastmi a žánry, který pěstovala nejen v rámci diskusí na půdě spolku, ale i v řadě celobesedních vystoupení syntetické povahy. Prvním vrcholem její činnosti byla 60. – 80. léta 19. století, v nichž českému umění dominovala tzv. „generace Národního divadla“ a kdy skutečně jen velmi málo významných tvůrců stálo mimo její řady. Dalším proslulým obdobím UB byla meziválečná léta. Ani válečná léta neznamenala radikální úpadek činnosti UB, takže i v prvních dvou poválečných letech mohla UB celkem úspěšně navázat na léta svého rozkvětu. Teprve od února 1948 započalo období postupně stále drastičtějšího přiškrcování besední činnosti, zejména té veřejné, které – po krátkém vzmachu kolem roku 1968 – nakonec vyústilo v rozpuštění spolku na počátku normalizace (1972). Ale besední myšlenka nezemřela nikdy, a tak už krátce po Listopadu 1989 byla její činnost znovu obnovena, a to nejen jejími pamětníky; UB se stala přitažlivou i pro řadu umělců z řad mladších generací. Na nové cesty za naplněním besedního hesla se tedy v duchu svých neproměnných obecných principů, ale zároveň otevřená těm nejsoučasnějším podnětům, vydala už osmá generace členů Umělecké besedy, spolku, který je ve své trojdomosti jedním z vůbec nejstarších uměleckých uskupení (ne-li vůbec spolkem nejstarším) takového zaměření v celé Evropě.
Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.