| SYS | | 0031662 |
|---|
| LBL | | -----cz--a22-----n--4500 |
|---|
| 003 | | CZ-PrNK |
|---|
| 005 | | 20241106072345.3 |
|---|
| 008 | | 980327|n|aznnnaabn-----------n-a|a------ |
|---|
| 024 | | $a Q1354493 $2 wikidata |
|---|
| 024 | 7- | $a 0000000109114256 $2 isni |
|---|
| 040 | | $a Jaroslav Kunc $b cze $c ABA001 $d ABE336 $e rda |
|---|
| 046 | | $f 1791 $g 1861 |
|---|
| 100 | 1- | $a Hanka, Václav, $d 1791-1861 $x jazykovědec, básník, knihovník, archivář, pedagog, překladatel, spisovatel, historik, archeolog a slavista |
|---|
| 370 | | $a Hořiněves (Česko) $b Praha (Česko) $c Česko |
|---|
| 372 | | $a slavistika $a filologie $a literatura $a literární historie $a překladatelská činnost $a muzea $a knihovny $a vysoké školy |
|---|
| 374 | | $a slavisté $a filologové $a básníci $a spisovatelé $a literární historici $a překladatelé $a muzejní pracovníci $a pedagogové |
|---|
| 375 | | $a muž |
|---|
| 377 | | $a cze |
|---|
| 400 | 1- | $a Hanka, Váceslav, $d 1791-1861 $0 o |
|---|
| 400 | 1- | $a Ganka, Vjačeslav, $d 1791-1861 $0 o |
|---|
| 670 | | $a PNP-LA |
|---|
| 670 | | $a Hanka, Václav: Slovanská mluvověda i dopisy z Rus, 1850 $b autoritní forma |
|---|
| 670 | | $a Svjatoje evangelije po Ostromirovou spiskou 6564 i 6565 lět. (izdanie Vjačeslava Ganky), 1853 $b odkaz viz |
|---|
| 670 | | $a Váceslava Hanky Počátky posvátného jazyka slovanského, 1876 $b odkaz viz |
|---|
| 670 | | $a www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 16. 5. 2024 $b biografické a profesní údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Hanka |
|---|
| 678 | 0- | $a Narozen 10. 6. 1791 v Hořiněvsi, zemřel 12. 1. 1861 v Praze. Spisovatel, básník, národní buditel, jazykovědec, slavista, literární historik, knihovník, archivář, kustod historických sbírek, publicista, překladatel, editor staročeských a staroslověnských památek, vysokoškolský pedagog. Také falzifikátor, "objevitel" Rukopisů. |
|---|
| UUU | | $a V Praze studoval přípravku filosofie, poté práva ve Vídni, studia ho nebavila, přerušil je a zabýval se žurnalistickou prací ve Vídeňských novinách. Po návratu z Vídně pokračoval ve studiích a věnoval se literatuře. Od roku 1819 pracoval ve Vlasteneckém muzeu (dnešní Národní muzeum). Nejdříve zastával úřednické místo, následně se stal kustodem numismatické sbírky, správcem jeho literárních sbírek (knihovna, archiv) a s výjimkou let 1826–1831 také sbírek historických. Od roku 1848 až do svého skonu přednášel na pražské univerzitě jako soukromý docent staroslověnštinu, později ruštinu, polštinu a češtinu (jazyk i literaturu). Ve své době patřil k předním představitelům české obrozenecké slavistiky, udržoval rozsáhlé korespondenční i osobní styky se slovanským zahraničím, zejména s carským Ruskem, přičemž byl kritizován za své nekritické rusofilství |
|---|
