| Corporate name | Ústav pro českou literaturu (Akademie věd ČR)
|
|---|
| See link | Akademie věd České republiky. Ústav pro českou literaturu
|
|---|
| Ústav pro českou literaturu AV ČR
|
|---|
| See also | Earlier heading: Ústav pro českou a světovou literaturu (Československá akademie věd)
|
|---|
| History | Dřívější název: Ústav pro českou a světovou literaturu.
|
|---|
| Biography | Dne 11. 6. 1947 byl ve schůzi III. třídy ČAVU schválen organizační řád a 1. září 1948 začal pracovat Ústav pro českou literaturu. V jeho čele se měly střídat tři osobnosti – Albert Pražák, Frank Wollman a Jan Mukařovský. Duší Ústavu byl od počátku až do roku 1958 Rudolf Havel ve funkci tajemníka. První velký úkol dostalo nové pracoviště, když mělo být v renovovaném klášteře na Strahově – po násilném vystěhování premonstrátů – zřízeno Muzeum české literatury. Za redakce Jana Mukařovského a Felixe Vodičky se zrodilo libreto a pracovníci Ústavu se rozhodným způsobem podíleli na dokumentárním vybavení instalace i na jejím prostorovém rozvrhu. Památník národního písemnictví byl otevřen v roce 1953 a ještě předtím získal v prostorách kláštera svůj nový útulek i Ústav. V roce 1953 přešel do nově založené ČSAV.
|
|---|
| Source data found | www (AV ČR) ; www(Ústav pro českou literaturu ..), cit. 5. 2. 2018 (stránky ústavu) ; Červenka, Miroslav: Z večerní školy versologie. IV, Daktyl, 1999 (vydal Ústav pro českou literaturu) (autoritní forma)
|
|---|
| Uživatelské pole PNP | Jako svůj hlavní cíl si nová instituce položila vypracování Dějin české literatury, přípravu kritického vydání sebraných spisů významných představitelů české literatury i památek staré literatury české, pořádání Kritické knihovny při Československém spisovateli a též uspořádání reprezentativního výběru české klasické literatury, stosvazkové Národní knihovny. Pro tuto práci bylo v Ústavu založeno ediční středisko se zkušeným Rudolfem Skřečkem v čele. Soustavně se začala budovat i retrospektivní bibliografie české literatury za řízení Jaroslava Nečase.
|
|---|
| V průběhu padesátých let se Ústav rozrůstal o další útvary: v roce 1954 byl k němu přičleněn Kabinet pro filologickou dokumentaci, jehož posláním byla evidence materiálů starší české literatury, v roce 1955 byl ustaven Kabinet S. K. Neumanna s úkolem připravit vydání spisů a sestavit bibliografii, v roce 1956 byl založen Kabinet pro studium českého divadla, z jehož dílny za vedení Františka Černého vznikly čtyřsvazkové Dějiny českého divadla, a 1961 vznikla brněnská pobočka Ústavu.
|
|---|
| Od 1. 1. 2007 se zásadně změnil právní a ekonomický statut Ústavu, který byl – stejně jako všechny ostatní ústavy Akademie věd – transformován na veřejnou výzkumnou instituci. V roce 2011 byla dokončena výstavba nové struktury ústavu, založená na třech chronologicky specifikovaných historických odděleních (starší literatura, 19. století, 20. století a literatura současná), jednotném oddělení teorie a specializovaných odděleních pro textologii, lexikografii a sociologii.
|
|---|
| Links | (1) - Soubor autorit osobních jmen
|
|---|
| (1) - Corporation names file
|
|---|
| (1) - Uniform titles file
|
|---|
| (162) - Monografie
|
|---|
| (32) - PERIODIKA - Svázaný ročník periodika
|
|---|
