| Osobní jméno | Komenský, Jan Amos, 1592-1670 - pedagog, českobratrský teolog
|
|---|
| Odkaz viz. | Comenio, I.A., 1592-1670
|
|---|
| Comenius, Johann Amos, 1592-1670
|
|---|
| Comenius, John Amos, 1592-1670
|
|---|
| Komeniusu, J. A., 1592-1670
|
|---|
| Komenius, Amos, 1592-1670
|
|---|
| Komenski, Jan Amos, 1592-1670
|
|---|
| Komenskij, Jan Amos, 1592-1670
|
|---|
| Komenskis, Jonas Amosas, 1592-1670
|
|---|
| Komeński, Jan Amos, 1592-1670
|
|---|
| Comenius, Johannes Amos, 1592-1670
|
|---|
| Komnianský, Jan Amos, 1592-1670
|
|---|
| Komenius, Jan Amos, 1592-1670
|
|---|
| Komenyus, Jan Amos, 1592-1670
|
|---|
| Comenius, Jan Amos, 1592-1670
|
|---|
| Komenios, Jan Amos, 1592-1670
|
|---|
| Komeniusz, Jan Amos, 1592-1670
|
|---|
| Učitel národů, 1592-1670
|
|---|
| Szeges, Jan Amos , 1592-1670 Rodné jméno: Rodné jméno:
|
|---|
| Biografie | Narozen 28. 3. 1592 v Nivnici nebo v Uherském Brodě (Česko), zemřel 15. 11. 1670 v Amsterdamu (Nizozemí). Bratrský kněz, evangelický teolog, filozof, pedagog, spisovatel a náboženský exulant. Biskup Jednoty bratrské, zakladatel novodobé pedagogiky a společenský reformátor.
|
|---|
| Zdroj inf. | PNP-LA ; NKC ; Jeho: Janua linguae latinae reserata aurea, Leutschoviae, 1643 (odkaz viz) ; Pumprla, Václav: Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16.-18. století, 2010 (autoritní forma, odkazy viz) ; www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 14. 8. 2017 (biografgické a profesní údaje) ; Lexikon české literatury (biografické údaje)
|
|---|
| Uživatelské pole PNP | Rodinné příjmení bylo jméno Szeges. Jeho otec přijal pseudonym Komenský. Knihu Všenáprava vlasti podepsal Komenský široce: Jan Amos Szeges Nivnický, po otci nazvaný Komenský. Roku 1608 začal studovat na bratrské škole v Přerově, odkud v roce 1611 odešel na vysokou školu do Herbornu. Roku 1613 Jan navštívil Amsterdam, v té době vysoce rozvinuté město Evropy. Odtud se vypravil na univerzitu do Heidelbergu v Německu, kde ovšem strávil pouze jeden semestr. Poté se roku 1614 vrátil přes Prahu do Přerova, kde působil jako rektor bratrské školy. Dne 26. 4. 1616 byl na bratrském synodu v Žeravicích vysvěcen na kněze a zřejmě teprve v roce 1618 odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější bratrské školy a jako správce sboru Jednoty bratrské. Po porážce stavovského povstání (1621) byl nucen opustit Fulnek a skrývat se na různých místech v Čechách a na Moravě, protože odmítal konvertovat ke katolictví. Po vydání Obnoveného zřízení zemského, které prohlásilo katolické náboženství za jediné povolené vyznání v českých zemích, odešel v roce 1628 jako pobělohorský exulant do polského Lešna, které se stalo centrem bratrské víry. Zpočátku doufal, že se brzy vrátí zpět do vlasti, proto psal česky. V Lešně byl zvolen biskupem a písařem, brzy se stal i zástupcem rektora gymnázia, což vedlo k jeho zájmu o pedagogiku. V tomto období vznikla velká část jeho děl, především pak z oblasti pedagogiky. V průběhu dalších let byl zván na přednášky v různých zemích. Když byl v roce 1648 uzavřen vestfálský mír, a tím skončila třicetiletá válka, skončily též naděje českých exulantů na návrat do vlasti. Komenský se loučil s vlastí a církví spisem Kšaft umírající matky jednoty bratrské. Roku 1651 přijal pozvání sedmihradského knížete Jiřího Rákocziho do Šarišského Potoka, kde měl u jeho dvora organizovat reformu školství a pansofickou sedmiletou školu. Vrátil se pak zpět do lešna, odkud nakonec musel kvůli kolaboraci se Švédy uprchnout. Na pozvání svého přítele Louise De Geera se v roce 1656 uchýlil do Amsterdamu, kde strávil konec svého života (14 let). V Amsterdamu byla také vydána polovina z celého Komenského díla. Zemřel zde po dlouhodobých zdravotních problémech, byl pohřben v kostelíku v Naardenu. V roce 1819 byl kostel zrušen a hrob Komenského upadl v zapomnění. V roce 1929 byly československými a nizozemskými vědci objeveny Komenského tělesné pozůstatky. V letech 1933–1937 dali čeští umělci kostelu důstojný vzhled Komenského mauzolea. V roce 1992 bylo v sousední budově otevřeno muzeum o životě a díle slavného myslitele.
|
|---|
| Jan Amos Komenský vytvořil celou řadu spisů z mnoha oborů, psal především česky, latinsky a německy. Nejpodstatnější částí jeho díla jsou spisy teologické a filozofické, hluboce ovlivněné věroukou Jednoty bratrské. Tyto spisy jsou v mnohém autobiografické nebo jsou inspirovány událostmi z Komenského života. Další významnou částí jeho díla jsou spisy pedagogické, ve kterých v mnohém předběhl svou dobu. Vyzdvihl úlohu vzdělání, stanovil zásady vyučování (mnoho jich platí dodnes). Povznesl češtinu na vyšší úroveň, jeho dílo se stalo vyvrcholením myšlenkového vývoje celé starší české literatury. Na svoji dobu došel k poznatkům, které by bylo možno označit za revoluční. Jeho věhlas započal již za jeho života, ale teprve mnohem později byla část jeho myšlenek doceněna a realizována. Jeho díla vyšla v mnoha překladech a ovlivnila evropské myšlení. Jeho didaktické myšlenky převzali encyklopedisté a osvícenci.
|
|---|
| Odkazy | (229) - Monografie
|
|---|
| (6) - Periodika
|
|---|
| (7) - Separáty
|
|---|
| (3) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
|
|---|
| (3) - ***nezarazeno***
|
|---|
| (66) - PERIODIKA - Svázaný ročník periodika
|
|---|
