In the basket (3)

Basket

  Untick selected:   0

  1.  

    Personal nameRadová, Irena, 1975- - filoložka
    Source data foundI. Radová: Dobrodružství argonautů: Řecko versus Řím ; www (Masarykova univerzita)
    Links (3) - Monografie

  2.  

    Personal nameMarek, Pavel, 1949- - historik, pedagog, slavista, rusista, politolog, autor monografií
    BiographyNarozen 17. 3. 1949 v Šumperku. Prof. PhDr., PaedDr., Ph.D., historik, politolog, slavista, vysokoškolský učitel, redaktor, rusista, autor bibliografií, historických a vlastivědných prací z prostějovského regionu, zaměřený na dějiny 19. a 20. století.
    Source data foundPNP-LA ; osobní sdělení (biografická data) ; Pavel Marek: Obnova pravoslavné církve v Československu po druhé světové válce In Historica Olomucensia. 35-2009, s. 89-106 ; www(KDO JE KDO v české slavistice), cit. 6. 3. 2013 (biografické údaje, profesní specializace) ; www(Univerzita Palackého, Historický ústav), cit. 6. 3. 2013 (biografické údaje) ; Marek, Pavel: K problematice tzv. Sawatijova rozkolu v pravoslavné církvi v meziválečném Československu. In: Časopis Matice moravské. Roč. 139, č. 1, 2020, s. 127-146 ; www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 13. 5. 2021 (biografické údaje, datum a místo narození)
    Links (24) - Monografie

  3.  

    Personal nameHérakleitos z Efesu, asi 540-asi 480 př. Kr. - řecký filozof a myslitel
    See linkHérakleitos Efesos, asi 540-asi 480 př. Kr.
    z Efesu, Hérakleitos, asi 540-asi 480 př. Kr.
    BiographyŘecký předsókratovský filosof a myslitel.
    Source data foundNKC (forma zápisu dat) ; Snář ; www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 22.1. 2024 (biografické a profesní údaje)
    Uživatelské pole PNPNarozen cca 540 př.n.l. v Efezu (Turecko), zemřel cca 480 př. n. l. tamtéž. Hérakleitos pocházel z královské rodiny v Efesu, který leží na západním pobřeží dnešního Turecka, a byl tedy vysokým aristokratem. Jakožto příslušník královského rodu byl také politicky (a kulturně) významnou osobou. Hérakleitos byl autorem jediné knihy. Július Špaňár zastává názor, že napsal tuto svojí knihu nejasně – v náznacích, znameních – aby lidé sami odhalili její správný smysl a došli tak hlubšímu pochopení. Sám ale považuje za pravděpodobnější myšlenku, že styl je temný prostě proto, že se Hérakleitos snaží dosáhnout osobitého, básnického stylu, který lze nalézt už třeba ve výrocích sedmi mudrců. Zastává také názor, že tento styl činí z Hérakleita jednoho z nejosobitějších „a v jistém smyslu nejmodernějších“ autorů archaického období. Přesto (a možná právě proto), že mají mnoho odlišných výkladů a rekonstrukcí, také Hérakleitovy zlomky přitahují velkou pozornost, hlavně kvůli originálním, nesoudobým, zajímavým náhledům na fungování vesmíru i lidskou společnost. Významným tématem Hérakleitova myšlení je pak harmonie mezi dvěma základními změnami, totiž přibýváním a ubýváním. Z Hérakleitova učení je pro moderního člověka největší inspirací učení o změně jako podstatném rysu vesmíru („Nevstoupíš dvakrát do téže řeky", učení o logu, nejčastěji vykládaném jako rozum řídící svět, a přesvědčení o významu, jednotě a síle protikladů („Cesta nahoru-dolů, jedna a táž", „Nemoc činí zdraví příjemným a dobrým, hlad nasycení, námaha odpočinek.").
    NOVĚ - upraveno podle rda a doplněny biografické údaje
    Links (3) - Monografie

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.

Accept allSettingsReject all