| SYS | | 0030139 |
|---|
| LBL | | -----cz--a22-----n--4500 |
|---|
| 003 | | CZ-PrNK |
|---|
| 005 | | 20240219111257.9 |
|---|
| 008 | | 980226|n|aznnnaabn-----------n-a|a------ |
|---|
| 024 | 7- | $a 0000000108743851 $2 isni |
|---|
| 024 | 7- | $a Q326624 $2 wikidata |
|---|
| 040 | | $a Jaroslav Kunc $b cze $c ABA001 $d ABA001 $d ABE336 $d ABA001 $e rda |
|---|
| 046 | | $f 1905 $g 1987 |
|---|
| 100 | 1- | $a Černý, Václav, $d 1905-1987 $x literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof, pedagog |
|---|
| 368 | | $d Prof. $c 1938 (Masarykova univerzita v Brně) |
|---|
| 368 | | $d Doc. $c 1936 (Univerzita Karlova v Praze) |
|---|
| 368 | | $d Doc. (Univerzita v Ženevě) $s 1931 |
|---|
| 368 | | $d PhDr. |
|---|
| 370 | | $a Jizbice (Náchod, Česko) $b Praha (Česko) $c Česko $f Praha (Česko) $f Brno (Česko) |
|---|
| 372 | | $a literární věda $a literární historie $a literární kritika $a bohemistika $a romanistika $a filozofie $a literatura $a překladatelství $a školství |
|---|
| 374 | | $a literární vědci $a literární historici $a literární kritici $a bohemisté $a romanisté $a filozofové $a spisovatelé $a překladatelé $a vysokoškolští učitelé |
|---|
| 375 | | $a muž |
|---|
| 377 | | $a cze $a fre $a ita $a por $a spa |
|---|
| 670 | | $a PNP-LA |
|---|
| 670 | | $a Kéž hoří popel můj: z poezie evropského baroka (uspořádal, doslov a poznámku napsal Václav Černý), 1967 |
|---|
| 670 | | $a www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 27. 1. 2014 $b biografické a profesní údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_%C4%8Cern%C3%BD |
|---|
| 678 | 0- | $a Narozen 26. 3. 1905 v Jizbici u Náchoda, zemřel 2. 7. 1987 v Praze. Profesor srovnávacích dějin literatury, literární historik a kritik, bohemista, romanista, filozof, literární vědec, spisovatel, překladatel z románských jazyků, pedagog; autor esejí, monografií, memoárů, autor esejů o románských literaturách. |
|---|
| UUU | | $a Vystudoval FF UK v Praze (bohemistika a romanistika). Od roku 1930 pracoval v Ženevě, kde se roku 1931 stal docentem srovnávacích literatur a obecné literární vědy. Roku 1936 se stal docentem na Karlově univerzitě a od roku 1938 působil jako mimořádný profesor i na Masarykově univerzitě v Brně. Redigoval Kritický měsíčník (do roku 1942 a po jeho obnovení i v letech 1945–1948). Po druhé světové válce se stal profesorem srovnávacích literárních dějin na Filozofické fakultě UK v Praze. Během druhé světové války se podílel na organizaci českého protinacistického odboje, 11. ledna 1945 byl zatčen gestapem a do konce války byl vězněn a vyšetřován na Pankráci. Pro své spory s marxistickým výkladem dějin literatury v roce 1951 opustil univerzitu. Pracoval v Kabinetu pro moderní filologii v Československé akademii věd. Od roku 1968 opět vyučoval na univerzitě, ale roku 1970 odešel do důchodu. Po tomto roce jeho práce vycházely pouze v zahraničí. V prosinci 1976 podepsal Prohlášení Charty 77. Jeho dílo mělo blízko k existencialismu, kterým se zabýval po teoretické stránce. Dále se zabýval francouzskou literaturou, barokní a později i staročeskou literaturou. Dalším jeho oblíbeným tématem byl romantismus. |
|---|
