Počet záznamů: 1
Patočka, Jan, 1907-1977
SYS 0000291 LBL -----cz--a22-----n--4500 003 CZ-PrNK 005 20240904082347.8 008 980428|n|aznnnaabn-----------n-a|a------ 024 7-
$a 0000000121318390 $2 isni 024 7-
$a Q381720 $2 wikidata 040 $a Jaroslav Kunc $b cze $c ABA001 $d ABA001 $d ABE336 $d ABA001 $e rda 046 $f 1907 $g 1977 100 1-
$a Patočka, Jan, $d 1907-1977 $x filozof, překladatel, pedagog 368 $d Prof. $s 1968 368 $d Doc. $s 1936 368 $d PhDr. $s 1931 370 $a Turnov (Česko) $b Praha (Česko) $c Česko 372 $a filozofie $a fenomenologie $a dějiny filozofie $a překladatelství $a vysoké školy 374 $a filozofové $a překladatelé $a vysokoškolští učitelé 375 $a muž 377 $a cze $a ger 400 1-
$a Patochika, Yan, $d 1907-1977 $2 czejpn $0 o 670 $a PNP-LA 670 $a Jeho: Rekishi tetsugaku nitsuite no itanteki ronkō $b japonská podoba jména 670 $a www(Wikipedie, Otevřená encyklopedie), cit. 4. 9. 2024 $b biografické údaje $u https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Pato%C4%8Dka 678 0-
$a Narozen 1. 6. 1907 v Turnově, zemřel 13. 3. 1977 v Praze. Profesor filosofie na filosofické fakultě, mluvčí Charty 77. Práce v oboru, pořadatel sborníku o filosofu Janu Kozákovi, překladatel z němčiny. UUU $a Vystudoval slovanskou filologii, romanistiku a filosofii na Filozofické fakultě UK. Doktorát z filosofie a z estetiky. Podílel se na založení Cercle philosophique de Prague. Od roku 1937 byl redaktorem časopisu Česká mysl. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 učil na gymnáziu, vydal několik knih, koncem války byl nasazen na stavbě. V roce 1945 se vrátil vyučovat na Filozofickou fakultu UK. V roce 1946 byla založena Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a ministerstvo školství pověřilo Patočku výukou filosofie na této fakultě (odešel odtud v roce 1948). Od roku 1950 pracoval v Ústavu T. G. Masaryka, pak ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Od roku 1964 byl editorem ve Filosofickém ústavu Akademie věd. V roce 1968 se vrátil vyučovat na FF UK v Praze (1972 penzionován). Jeho přednášky v bytových seminářích byly pak významnými událostmi jinak vcelku šedého kulturního života 70. let. V roce 1977 se stal jedním z prvních mluvčích Charty 77. Svými posledními texty k Chartě 77 vtiskl chartě výrazný občanský a mravní charakter (v duchu své vlastní filosofie). Zemřel po posledním vyčerpávajícím výslechu na mozkovou mrtvici.
Počet záznamů: 1