Počet záznamů: 1
Grosse Deutsche Kunstausstellung 1941
Názvové údaje Grosse Deutsche Kunstausstellung 1941 : 20 Gemälde aus der Grossen Deutschen Kunstausstellung 1941 im Haus der Deutschen Kunst zu München : vierfarbenbuchdruck-Reproduktionen / herausgegeben vom Haus der Deutschen Kunst (Neuer Glaspalast) Záhlaví-akce Große Deutsche Kunstausstellung (1941 : München) Další autoři Hoffmann, Heinrich, 1885-1957 (Nakladatel, vydavatel) Triebsch, Franz, 1870-1958 (Grafický technik) Hommel, Conrad, 1883-1971 (Grafický technik) Lipus, Rudolf, 1893-1961 (Grafický technik) Padua, Paul Mathias, 1903-1981 (Grafický technik) Schnürpel, Herbert, 1890-1943 (Grafický technik) Schmitz-Wiedenbrück, Hans, 1907-1944 (Grafický technik) Bergen, Claus, 1885-1964 (Grafický technik) Eber, Wilhelm Emil, 1892-1944 (Grafický technik) Gradl, Hermann, 1883-1964 (Grafický technik) Thaler, Wolf, 1895-1952 (Grafický technik) Urban, Hermann, 1866-1948 (Grafický technik) Eisenmenger, Rudolf Hermann, 1902-1994 (Grafický technik) Junghans, Julius Paul, 1876-1958 (Grafický technik) Ederer, Carl, 1875-1951 (Grafický technik) Stahl, Franz Xaver, 1901-1977 (Grafický technik) Hilz, Sepp, 1906-1967 (Grafický technik) Happ, Hans, nar. 1889 (Grafický technik) Truppe, Karl, 1887-1959 (Grafický technik) Gerhardinger, Constantin, 1888-1970 (Grafický technik) Samberger, Leo, 1861-1949 (Grafický technik) Korp. Haus der Deutschen Kunst (Mnichov) (Editor) Bruckmann Verlag (Mnichov) (Tiskař obrazu) Nakladatel München : Verlag von Heinrich Hoffmann, [1941] Výrobce (Gesamtherstellung: Graphische Kunstanstalten F. Bruckmann KG.) Rozsah [4] s. + 20 il. příl. ; [2°] ; 51 x 40,5 cm (desky) ; 50,5 x 40 cm (dvojlist s textem a kartonové listy s reprodukcemi) Země vyd. Německo Jazyk dok. němčina Poznámky 20 barevných grafických reprodukcí v původních deskách zdobených ražbou. - Úvodní dvojlist obsahuje vydavatelské údaje, poznámku a obsah. - Text tištěn latinkou
Anotace „Große Deutsche Kunstausstellung“, výstavu nacionálně-socialistického umění, pořádalo v letech 1937-1944 každoročně muzeum „Haus der Deutschen Kunst“ v Mnichově. Nová budova tohoto dodnes existujícího muzea byla navržena architektem Paulem Ludwigem Troostem (1873-1934) a měla nahradit původní stavbu „Glaspalast“ ve staré mnichovské botanické zahradě, která byla zničena požárem roku 1931. Základní kámen byl položen roku 1933. Muzeum zahájilo svou činnost 18.7. 1937 uspořádáním první expozice „Große Deutsche Kunstausstellung“ a o den později otevřelo související jednorázovou putovní výstavu „Entartete Kunst“. Ta obsahovala artefakty hlásící se k uměleckým směrům meziválečné avantgardy, které nacisté vnímali jako degenerativní a zvrhlé. Hnutí jako expresionismus, kubismus a dadaismus považovali za intelektuálské, elitářské a cizorodé, nadto ještě propojené s mezinárodním spiknutí komunistů, zednářů a Židů. Kromě toho někteří nacionální socialisté, kupř. Alfred Rosenberg (1893-1946) tvrdili, že rasový profil a umění se navzájem ovlivňují a že na způsob a podobu umělecké tvorby má vliv rasa umělce. V nacistických kruzích také převládal názor, že "dobré německé umění" je utlačováno avantgardou, Židy a dalšími rozkladnými živly. V souvislosti s tím byli avantgardní umělci stavěni na roveň duševně chorým osobám, což se týkalo především Židů, neboť již zakladatelé německé psychiatrie z 19. století byli přesvědčeni o tom, že Židé jsou od přírody zvrhlí a více náchylní k duševním chorobám než árijci. Výstava „Entartete Kunst“ prezentovala více než 650 zabavených děl 112 autorů, údajně degenerovaných buď díky své příslušnosti k avantgardě, levicovému či komunistickému světovému názoru, etnickému původu nebo dokonce jen kvůli svému antinacistickému smýšlení. Oproti tomu „Große Deutsche Kunstausstellung“ prezentovala německé nacionálně socialistické umění vycházející především z realismu 19. století, které nacisté propagovali jako vyvrcholení dlouholeté tradice skutečného árijského umění. Byly zde vystavovány především malby, grafiky a sochařská díla. Avšak zdaleka ne všichni zde vystavující umělci zde po výtvarné stránce prezentovali nacionálně socialistický realismus bezezbytku, na některých dílech jsou jasně patrné prvky výtvarné moderny. Z tohoto souboru z roku 1941 je po této stránce pozoruhodný např. obraz Herberta Schnürpela (1890-1943), PaK im Kampf gegen Panzer. Stejně tak řada autorů představovala svébytné a uznávané umělce, kteří před nacistickou érou, během ní i po ní tvořili v intencích svého zaměření. K nim patřili např. Rudolf Hermann Eisenmenger (1902-1994), Julius Paul Junghans (1876-1958), Constantin Gerhardinger (1888-1970), rustikální malíř Sepp Hilz (1906-1967) či krajinář Hermann Gradl (1883-1964). Jiní ovšem spjali svou uměleckou kariéru pouze s nacionálním socialismem, jako např. Hans Schmitz-Wiedenbrück (1907-1944), který dokonce padl na frontě jako „Kriegsmaler“. Tomu odpovídala i tematická skladba vystavovaných děl, kromě běžných portrétů, krajin, rustikálních témat, aktů či mytologických výjevů zde měly značný podíl známé politické a vojenské náměty, jako portréty nacistických vůdců, díla odrážející životní realitu nacismu, vyobrazení vojáků či válečné výjevy. V tomto souboru je tato kategorie zastoupena např. portrétem Bildnis des Führers Franze Triebsche (1870-1958), které je zajímavé tím, že zobrazuje Hitlera nikoli ve stejnokroji NSDAP jako obvykle, ale v uniformě wehrmachtu, dílem Der Führer im Kampfgelände Conrada Hommela (1883-1971) či velmi slavným obrazem Der 16. Mai 1940 vztahujícím se k francouzskému tažení, jehož autorem je Paul Matthias Padua (1903-1981). Bez zajímavosti není ani vyobrazení ponorky vracející se do přístavu, dílo Von Feindfahrt zurück od Clause Bergena (1885-1964), který během první světové války sloužil coby „Marinemaler“ ve Wilhelmshavenu, účastnil se jedné plavby na ponorce, poté byl čestným členem veteránského spolku „Ubootkameradschaft München" (NS-KaG) a jako malíř se tematicky specializoval na válečné námořnictvo, obzvláště ponorkové. Za pozornost stojí i dílo Elka Ebera (1892-1944) Sie trommeln, které se vztahuje k 1. světové válce a zobrazuje německé vojáky kryjící se zákopu před bubnovou palbou nepřítele. Druh dok. monografie Úplný obsah 1. Franz Triebsch: Bildnis des Führers; 2. Conrad Hommel: Der Führer im Kampfgelände; 3. Rudolf Lipus: Panzer im Kampf; 4. Paul Matthias Padua: Der 16. Mai 1940; 5. Herbert Schnürpel: PaK im Kampf gegen Panzer; 6. Hans Schmitz-Wiedenbrück: Arbeiter, Bauern und Soldaten; 7. Claus Bergen: Von Feindfahrt zurück; 8. Elk Eber: Sie trommeln; 9. Hermann Gradl: Chiemsee; 10. Wolf Thaler: Blumenspracht; 11. Hermann Urban: Am Tiber; 12. Rudolf Hermann Eisenmenger, Sommerabend; 13. Julius Paul Junghans: Der lustige Schimmel; 14. Carl Ederer: Dorfplatz; 15. Franz Xaver Stahl: Weidende Kühe; 16. Sepp Hilz: Das Füllhorn; 17. Hans Happ: Thetis; 18. Karl Truppe: Sinnenfreude; 19. Constantin Gerhardinger: Der rote Brokat; 20. Leo Samberger: Josef Pembaur Osobní hesla Hitler, Adolf, 1889-1945 - německý nacistický politik * Pembaur, Josef, 1875-1950 - rakouský hudební skladatel Klíčová slova Evropa * Německo * třetí říše * nacismus * výtvarné umění * německé výtvarné umění * výstavy * katalogy výstav * 2. světová válka * r. 1933-1945 * r. 1937-1944 * r. 1941 MDT (083.824) * (4) * (430) * 329.17 * 329.18(430) * 7 Uživatelské pole PNP Sign. KaG XLIII A 15: kompletní soubor 20 dobře zachovalých reprodukcí v původních nakladatelských deskách zdobených ražbou, částečně poškozených a zašpiněných Sign. KaG XLIII A 15: na s. [1] a [2] malé kulaté červené razítko "Karáskova galerie" GRANT-SOUPIS-KAG-JK Signatura Přír.číslo Lokace Info KaG XLIII A 15 xxx/KaG Sbírka
Počet záznamů: 1