Jméno vdané ženy: Jméno získané sňatkem: Vořechová, Marie, 1889-1974
Zdroj inf.
PNP-LA ; Klostermann, Karel: Paní Meluzína (obálka, 6 šestibarevných ofsetových příloh a 24 kreseb v textu od M. Vořechové-Vejvodové), 1946 ; www(Wikipedie, Otevřená encyklopedie),cit. 17.3. 2026 (biografické a profesní údaje) ; Toman, Prokop : Nový slovník československých výtvarných umělců II., L - Ž (datum narození, biografická poznámka, doplnění profesí)
Uživatelské pole PNP
Vystudovala na Umělecko-průmyslové škole (UMPRUM). Její kariéra byla mimořádně rozmanitá. Od roku 1910 trávila léto na Slovensku (Záriečí při Púchove). V roce 1912 ji Dušan Jurkovič přivedl do Modry u Bratislavy s cílem oživit výrobu modranské keramiky. Příchod Marie Vořechové do Modry byl mimořádným přínosem (vedle výroby modranského hrnčířského zboží zavedla také výrobu velkých keramických figur, které měly velký úspěch doma i v zahraničí, v roce 1913 přivedla z Malenovic u Zlína třináctiletého učně Heřmana Landsfelda, který se následně stal celosvětově proslulým keramikem). Marie Vořechová žila v Modre až do roku 1923. V roce 1924 se rodina přestěhovala do Prahy (Bubeneč, dům Umělecké besedy, Českomalínská 15 - projektoval Čeněk Vořech spolu s Františkem Jandou). Těžištěm díla Marie Vořechové jsou portréty a krajiny, v druhé polovině života malovala také zátiší, většinou květinová. Výrazně se uplatnila i v grafice (dřevoryty, litografie, lepty, suchá jehla). Vedle drobných příležitostných prací a kreseb do novin (Kvítko Českého slova) ilustrovala asi 25 knih. Sama napsala několik knih pro děti. Významné období v tvorbě Marie Vořechové pak tvoří pobyt v Modre, kde vytvářela reliéfy, džbánky, talíře a figury.
Významné bylo její přátelství s Jakubem Demlem - jejich korespondence začala v roce 1913 a pokračovala téměř nepřetržitě až do Demlovy smrti v roce 1961. Dochovalo se více než 220 dopisů od Demla adresovaných Marii a jejímu manželu Čeňkovi. Důležité bylo také přátelství s Josefem Ladou, který jí jako šéfredaktor humoristické přílohy Českého slova Kvítko z čertovy zahrádky (od roku 1935 pouze Kvítko) umožnil přibližně v letech 1928-1943 pravidelně publikovat kreslené vtipy i ztvárnění moravských a slovenských lidových písní a pořekadel (obživa rodiny za krize).
NOVĚ - upraveno podle rda a doplněny další profesní údaje
Odkazy
(18) - Monografie
(2) - PERIODIKA - Svázaný ročník periodika
(35) - Sbírkové předměty
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
